Vláda na svém jednání dne 21.9.2016 schválila návrh Zákona o státním rozpočtu na rok 2017 spolu s rozpočtovým výhledem na roky 2018 a 2019. Součástí návrhu zákona je také historicky nejvyšší rozpočet na vědu, výzkum a inovace ve výši 32,7 miliardy korun. Oproti schválenému střednědobému výhledu se rozpočet na vědu zvýšil o 3,75 miliardy korun, což je navýšení o 13 procent.

Předložený rozpočet je součástí snahy o stabilizaci a další rozvoj systému výzkumu, vývoje a inovací po období stagnujících výdajů z národních zdrojů, ovšem během masivní podpory z evropských fondů. Vláda ČR chce tím systém připravit na období po roce 2020, kdy tento doping z evropských fondů skončí. Poprvé je rozpočet připravován na pět let a střednědobý výhled do roku 2019 je koncipován jako součást přípravy na dobu po roce 2020, kdy v letech 2020 – 2023 vzniká riziko poklesu podílu výdajů na vědu a výzkum z veřejných zdrojů z 1 % HDP v roce 2017 až k hranici 0,6 % HDP po roce 2023, který bude způsoben útlumem podpory z evropských zdrojů. Předložený návrh rozpočtu na vědu a výzkum financovaný z národních zdrojů (tj. bez fondů EU) by měl dosáhnout v roce 2017 hodnoty 0,68 % HDP a v roce 2018 dokonce 0,7 % HDP.

Zdroj: DOTACE online

V úterý 20. září se v Praze konalo 5. jednání Monitorovacího výboru Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 — 2020 (OP PIK). Hlavním bodem programu bylo projednávání a schválení modelů hodnocení a kritérií pro hodnocení a výběr projektů pro připravené nové výzvy.

OP PIK, jehož cílem je dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky, založené na znalostech a inovacích, a jenž disponuje prostředky ve výši v přepočtu přibližně 117 miliard korun, byl Evropskou komisí schválen 28. dubna 2015 jako první ze všech českých operačních programů. A již měsíc po schválení vyhlásil v tzv. prvním kole výzvy za téměř 20 miliard korun.

Více informací zde.

Hlavní molo je v havarijním stavu a bylo uzavřeno, plavci mohli využívat aspoň rychle opravená boční mola. Právě v těchto dnech začíná specializovaná firma demontovat staré molo. Rovněž vyčistí dno jezera pod molem, kam se dříve sypal odpad z předcházejících rekonstrukcí. Následně se ze dna jezera vytahají dřevěné piloty. Vhodné části se uchovají pro pozdější využití.

Stará stavba uvolní místo pro nové molo. „Po několika poradách s odborníky jsme se rozhodli pro pořízení nového mola, které nebude využívat stávajících pilotů. Žádná s firem by nám v tom případě nemohla dát stoprocentní záruku, problém byl především v kombinaci starých a nových prvků a vzájemném propojení. Taková varianta by byla i finančně nejnáročnější,“ říká primátor Daniel Černý.

Nové molo se nyní projektuje. „Budeme respektovat současnou podobu, tvar zůstane zachován,“ popisuje primátor. Vzhledem k finanční náročnosti bude budování mola zřejmě rozděleno do dvou etap. „Předpokládáme, že bychom část udělali jeden rok, druhou část pak rok následující. Cena vzejde z výběrového řízení, ale dá se očekávat, že to bude hodně milionů korun. Vzhledem k možnostem města i dalším investicím nejen do Kamencového jezera náklady rozložíme do více let,“ vysvětluje Daniel Černý.

Jako první se udělá páteřní část mola. To znamená hlavní „promenádu“ od vstupu na molo po vstup do vody směrem k molu „stovce“. K tomu se nejspíše připojí boční větev. Součástí by měly být i vnitřní bazény, a to padesátimetrový a dětský se zvýšeným dnem, a také věž pro plavčíky. V dalším roce budou doplněny další části včetně bazénů. Už po instalaci první etapy ale bude molo sloužit k lepšímu přístupu do vody a bude normálně fungovat pro návštěvníky. Rozšíření se bude řešit znovu v době mezi sezónami.

Po mnoha jednáních, kalkulacích a konzultacích s odborníky se jeví jako nejlepší varianta plovoucí molo. Oproti pevnému molu, ať už zcela nově vybudovanému nebo umístěnému na použitelné části staré stavby, vychází toto řešení finančně nejvýhodněji. Tělo bude poskládáno z jednotlivých, navzájem propojených těles. Povrch mola bude z přírodního dřeva. To je sice trochu náchylnější k opotřebení než jiné materiály, ale je nejpříjemnější pro návštěvníky. Tvar i použité povrchové materiály budou kopírovat historický charakter mola.

Velkou výhodou použité technologie je její variabilita a flexibilita. Jednotlivé dílce je možné od sebe nechat snadno odpojit a případně molo poskládat do jiného tvaru, nebo některé části použít třeba pro závody. Snadná manipulace usnadňuje údržbu a případné opravy, kdy se jen odtáhne kus, který je potřeba dát do pořádku. Na molo je rovněž možné umístit stavby, od plavčické věže přes sauny až po větší budovy. Stejně snadno se na ně dá položit jiný povrch, třeba podlážku pro exhibiční sportovní utkání.

Zdroj: https://www.chomutov-mesto.cz/cz/1622.stare-molo-na-kamencove-jezere-mizi-chysta-se

Navštivte nás na stánku č. 83 v Pavilonu P a zdarma i na seminářích o investičních pobídkách, evropských dotacích a akvizicích.

Brněnské výstaviště v pondělí 3. října 2016 otevřelo brány návštěvníkům 58. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu. Ti se se zástupci CzechInvestu mohou setkat v Pavilonu P na stánku č. 83, který agentura sdílí spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, Svazem strojírenské technologie a agenturami CzechTrade a API (Agentura pro podnikání a inovace).

Ptát se jich mohou na tuzemské i zahraniční investice v České republice, jejich podporu, včetně té finanční v podobě investičních pobídek, podnikatelské nemovitostí, subdodavatele a další související témata.

Ve středu 5. října 2016 CzechInvest zároveň zve návštěvníky na semináře o investičních pobídkách, akvizicích a Joint Venture partnerstvích a evropských dotacích. Zájemci se na ně mohou předem registrovat zdarma.

Zdroj: https://www.czechinvest.org/zacal-mezinarodni-strojirensky-veletrh-2016