Státní fond životního prostředí (SFŽP) ČR ukončil příjem projektových námětů v první letošní výzvě Národního programu Životní prostředí. Ta byla zaměřena na projekty vedoucí k odstranění zápachu z průmyslových podniků. K 30. dubnu 2016 skončil i příjem žádostí o podporu na vodohospodářská opatření v desáté výzvě téhož programu. Celkem si žadatelé řekli o dotaci přes 115 milionů korun. Pro první výzvu bylo k dispozici 50 milionů korun z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR. Výzva byla kolová. V jejím prvním kole žadatelé podali celkem 30 projektových námětů s požadavkem dotace přesahující 93 milionů korun, což je téměř dvojnásobek stanovené alokace.

Šanci získat dotaci mají projekty na pořízení technologií a dílčích změn technologických postupů vedoucích ke snížení emisí pachových látek a dále projekty na pořízení moderních technologií umožňujících redukci emisí vybraných těžkých kovů, jakými jsou olovo, arsen, kadmium, nikl a rtuť. Na základě posouzení projektových námětů, při kterém bude zohledněna zejména závažnost současného stavu a účinnost navrhovaných opatření, budou vybraní žadatelé SFŽP vyzváni k předložení žádosti o podporu. Příjem žádostí do druhého kola bude zahájen 1. června 2016.

V loňské desáté výzvě Národního programu Životní prostředí, zaměřené na vytváření a obnovu vodních prvků v krajině s ekostabilizační a retenční funkcí, Státní fond životního prostředí ČR přijal celkem jedenáct projektů s celkovou žádostí o podporu ve výši více než 21 milionů korun. Cílem výzvy bylo předcházení povodňovým škodám prostřednictvím environmentálně citlivých opatření včetně možnosti budování bezpečnostních přelivů u malých vodních nádrží v souladu se zájmy ochrany přírody. Žádat o dotaci mohly fyzické osoby nepodnikající, neboť výzva byla koncipována jako výzva komplementární k souběžné podpoře obdobných opatření z Operačního programu Životní prostředí, v němž nelze poskytnout dotaci fyzickým osobám nepodnikajícím. Vyhodnocené projekty doporučené k podpoře budou předloženy na červnové zasedání Rady SFŽP.

Zdroj

Zvýšení kvality návazné péče a vyrovnání regionálních rozdílů v této oblasti je jednou z priorit Integrovaného regionálního operačního programu. Ministerstvo pro místní rozvoj v souladu s touto prioritou vyhlašuje druhou výzvu z oblasti zdravotní péče k předkládání projektů v tomto programu. Oblast zdravotnictví v České republice je tedy nedílnou součástí podpory ze strany Integrovaného regionálního operačního programu. Moderní přístroje a zdravotnické potřeby jsou drahé, a tak je snahou IROP podpořit možné příjemce k pořízení a modernizaci vybavení pro zvýšení kvality návazné péče. To ocení nejvíce pacienti.

Podpora je zaměřena na pořízení a modernizaci přístrojového vybavení, zdravotnických prostředků, technologií a dalšího vybavení, které slouží pro poskytování zdravotních služeb v podporovaných oborech a metodách návazné péče podle Koncepce návazné péče Ministerstva zdravotnictví ČR. Příjemci podpory mohou být příspěvkové organizace organizačních složek státu, organizace zřizované kraji, organizace zřizované obcemi, organizace zakládané kraji, organizace zakládané obcemi, nestátní neziskové organizace, církevní organizace, obchodní společnosti poskytující veřejnou službu v oblasti zdravotní péče. Projekty budou realizovány na celém území ČR mimo území hl. m. Prahy. Pro žadatele je připraveno více než tři mld. korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Žadatelé mohou žádosti o podporu podávat od 31. května 2016 do 30. června 2017.

Zdroj

Nové podpory z národních zdrojů učených chovatelům skotu, prasat a drůbeže připravuje i letos Ministerstvo zemědělství ČR (MZe). Mléčný sektor a sektor chovu prasat totiž čelí nejtěžší krizi od vstupu České republiky do EU. MZe se rozhodlo využít maximum možností pro podporu živočišné výroby. V minulých týdnech byly chovatelům dojnic a prasnic vyplaceny mimořádné kompenzační platby s rozpočtem 604 milionů korun a nyní MZe spouští nové národní podpory na kvalitu u mléka a zlepšení životních podmínek dojnic za 850 milionů korun, u nichž museli zájemci o podporu podat nejpozději do 29. dubna 2016 takzvanou předžádost. Povinnost podat předžádost je dána pravidly EU, ale nezavazuje k podání vlastní žádosti o dotaci.

Ministerstvo zemědělství již zahájilo nové dotační programy pod označením 19. Podpora na účast producentů a zpracovatelů zemědělských produktů v režimech jakosti Q CZ, který je určený pro producenty a zpracovatele mléka, a 20. A. Zlepšení životních podmínek v chovu dojnic, určený pro chovatele k zajištění nadstandardní pohody zvířat. Chovatelé a zpracovatelé museli zaregistrovat svůj zájem o tyto podpory v podobě podání předběžných žádostí do 29. 4. 2016. Od 13. do 28. června 2016 pak bude možnost podávat žádosti o podporu na kompenzaci dopadů sucha na úrodu v roce 2015, která se díky vazbě na chovy skotu u krmných plodin (kukuřice a trvalé travní porosty) týká také živočišné výroby. Dotační program 20. by se měl brzy dočkat rozšíření a vedle stávající pohody dojnic podpořit nadstandardní podmínky i pro tzv. „masný“ skot, prasata a drůbež. Podpory pohody drůbeže jsou již odeslány ke schválení Evropské komisi a lze očekávat jejich schválení v příštích měsících, následně bude zváženo zavedení do praxe ještě letos. V případě prasat a tzv. „masného skotu“ jsou podpory ve fázi příprav podkladů a kalkulací sazeb podpor, která probíhá ve spolupráci s Ústavem zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) a chovatelskými spolky, které musí předcházet dalšímu schvalování.

Zdroj

Ve středu 11. května se uskutečnil podpis smluv o poskytnutí neinvestiční dotace na činnost a zajištění provozních nákladů v roce 2016 mezi euroregiony Labe a Krušnohoří a Ústeckým krajem. Kraj tak poskytne každému z příjemců dotaci ve výši 150 000 korun. Představitelé kraje a euroregionů při této příležitosti zhodnotili dosavadní vzájemnou spolupráci. Smlouvy za kraj podepsal hejtman Oldřich Bubeníček a za příjemce představitelé euroregionů.

„Pomoc euroregionům ze strany kraje se osvědčila, prostřednictvím projektů, které euroregiony mohou podpořit z eurodotací, se do kraje vrátí prostředky do obcí a tím zlepšují život a prostředí v městech a obcích sdružených v euroregionech,“ řekl v úvodu setkání hejtman Oldřich Bubeníček. Poděkoval rovněž představitelům euroregionů za aktivity v přeshraniční spolupráci, která je stěžejní oblastí práce euroregionů. Vyzdvihl i podíl obcí i na tradičních akcích podporovaných Ústeckým krajem v rámci projektu „Rodinné stříbro“.

Představitelé euroregionů ocenili rovněž vzájemnou spolupráci a podporu. Podle jejich vyjádření je rozdělování dotací z úrovně kraje koncepční, transparentnější a koordinované. Vyjádřili též názor, že prostřednictvím cílených dotací se obraz kraje v očích veřejnosti zlepšuje.

Za kraj se setkání a podpisu smluv spolu s hejtmanem zúčastnil jeho první náměstek Stanislav Rybák a vedoucí odboru strategie, přípravy a realizace projektů Jaroslava Kuszniruková. Euroegion Krušnohoří zastupoval Jiří Hlinka, předseda, a František Bína, jednatel. Euroegion Labe pak při setkání a podpisu reprezentoval Petr Medáček, 1. výkonný místopředseda, a Vladimír Lipský, ředitel.

Jednání se zúčastnili (zprava) Jaroslava Kusznikurová a 1. náměstek hejtmana Stanislav Rybák

Hejtman vítá Vladimír Lipského, ředitele euroregionu Labe

Představitelé euroregionu Krušnohoří (zprava): Jiří Hlinka, předseda, a František Bína, jednatel

Představitelé euroregionu Labe (zprava): Petr Medáček, 1. výkonný místopředseda, a Vladimír Lipský, ředitel

Zdroj